Domácí mistrovství není výhoda zadarmo. Tlak bude obrovský.

Edwin Bouman patří k osobnostem, které propojují český a nizozemský korfbal jako málokdo. Rodák z Nizozemska získal titul nizozemského mistra, oblékal také dres české reprezentace, byl u historického stříbra z ME v Barceloně 2002 a dlouhá léta je spojený s Českými Budějovicemi – nejúspěšnějším klubem v historii české ligy podle počtu mistrovských titulů, které k nim dovedl.

Česko pro něj ale není jen korfbalovou zastávkou. Má českou manželku, vybudoval si zde rodinné i profesní zázemí a mimo sport se živí jako business konzultant a provozuje vlastní obchod se sýry. Teď před ním stojí další výrazná role: jako nový trenér české reprezentace má připravit tým na domácí Mistrovství Evropy 2026.

V prvním rozhovoru mluví o tlaku domácího prostředí, mentální přípravě hráčů, síle současného výběru i o tom, jaký korfbal by chtěl s českým týmem hrát.

1. Česko bude hrát mistrovství Evropy doma. Je to pro trenéra spíš výhoda, nebo past?

Pro mě jako trenéra tolik nezáleží na tom, kde hrajeme. Větší téma to bude pro hráče, protože nastoupí na turnaji před domácím publikem. To může představovat velkou podporu, ale v určitých okamžicích to na ně zároveň vytvoří větší tlak. Je dobře, že o tom víme dopředu a můžeme se na to společně připravit.

2. Domácí publikum může hráče zvednout, ale také svázat. Jak se na to dá tým mentálně připravit?

Psychologická příprava bude do značné míry individuální. Právě v tom pro mě spočívá jedna z největších výzev, protože významnou roli hrají osobnosti jednotlivých hráčů.

Naštěstí mám podporu realizačního týmu a lidí, kteří hráče znají dlouhou dobu. Také já jsem se s nimi během posledních let poměrně dobře seznámil, takže do toho nejdu úplně naslepo.

3. Co podle vás musí český tým na domácím ME ukázat, aby mohl říct, že turnaj zvládl se ctí?

Dá se na to dívat dvěma způsoby. Pokud se nám podaří nechat medaili doma, budou samozřejmě všichni velmi spokojení a pravděpodobně budou turnaj hodnotit pozitivně.

Osobně ale nepovažuji medaili v tomto příběhu za jedinou důležitou věc. Chtěl bych vidět tým, který se stane a zůstane sehraným celkem. Tým, který bude bojovat o dobrý výsledek i ve chvíli, kdy se mu nebude dařit.

Postupně chceme začít hrát korfbal, za kterým si budeme stát: atraktivní, rychlý, založený na zapojení více hráčů a dostatku energie.

4. Když se podíváte na českou reprezentaci dnes, v čem je její největší síla a kde ji naopak mohou soupeři trestat?

Silnou stránkou týmu je bezpochyby to, že se hráči navzájem dobře znají a mnohokrát spolu hráli. Fyzicky jsme v dobré kondici a zejména mezi muži máme dostatečnou výšku na to, abychom si dokázali udržet míč i po neproměněné střele.

S tímto týmem bych chtěl zvýšit naši útočnou aktivitu a v obraně být ještě o něco fyzičtější.

5. Je český korfbal v Evropě respektovaným soupeřem, nebo se pořád musí dokazovat?

Ve sportu jste vždy jen tak dobří jako váš poslední zápas. Respekt je příjemný a v Nizozemsku i Belgii určitě vnímají, že se v České republice během posledních let odvedla dobrá práce.

Ivo a jeho tým udělali významný krok kupředu. Teď je na nás, abychom si tuto úroveň udrželi a v příštích letech přidali ještě několik dalších kroků.

6. Jak těžké je postavit tým, který má nejen kvalitu, ale také správnou chemii?

Právě to je jedním z klíčových úkolů trenéra. Jde o složitý proces, který vyžaduje čas a pro který ve skutečnosti neexistuje žádná univerzální kuchařka.

Zároveň je to ale jeden z nejkrásnějších aspektů této práce.

7. Co byste chtěl, aby si po zápase českého týmu řekl běžný divák, i když korfbal třeba nikdy předtím neviděl?

To je těžká otázka. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom působili energicky a s respektem. Chtěl bych, aby lidé, kteří korfbalu rozumějí, viděli na hřišti hráče, kteří spolupracují, mají ze hry radost a vytvářejí si velké množství šancí.

Možná je to zároveň dobrá výzva neustále připomínat, že strach z prohry musí být menší než vůle vyhrát.

Pokračovat budeme s managerem české reprezentace Lukášem Filipem, který přiblíží organizační pozadí takové akce.

Sledujte s námi cestu k ME 2026 – a v říjnu ji přijeďte završit přímo na tribuny v Prostějově, Otrokovicích a Zlíně. Podobná příležitost zažít vrcholný evropský korfbal v České republice se nemusí dlouhé roky opakovat.