aneb korfbal je hra a vítězí ten lepší.

 

Češi smetli Angličany v předchozím zápase a dokázali, že jsou lepším týmem. I tentokrát předvedli týmovou hru, ale Angličané byli ve střelbě úspěšnější.

 

Do utkání Češi vstupovali ve stejném složení jako v předchozích utkáních. Očekávalo se, že Angličané budou chtít zdvojovat Denisu K., jakožto nejlepší střelkyni. Byli jsme na to připraveni, věděli jsme, co dělat – Denisa stejně byla schopna uniknout a vystřelit a navíc Renča vždy byla schopna dojít si pro přihrávku a zakončit.

První polovina začala velmi dobře. I když se Britům dařilo proměnit první šanci, vždy jsme dotáhli a udržovali s nimi krok. Dle pokynů trenérů jsme se řídili nadále, což nám přinášelo hodně šancí v útoku a nutnost soupeřů střílet z velké vzdálenosti. Nikdo ale nečekal, že se budou schopni z těchto vzdáleností prosadit. A to hlavně Blake Palfreyman, díky němuž se stav 6:7 před koncem změnil velmi rychle na 8:12.

 

Druhá půlka zápasu se Čechům opravdu povedla. Během prvních 10 minut jsme přehráli Anglii 5:2 a dostali jsme se opět do závěsu – 13:14. Hnáni chtíčem dotáhnout a soupeře přehrát jsme se ale dostávali až moc blízko ke střílejícím hráčům či dělali zbytečné chyby v obraně, takže z toho vznikly další 3 proměněné penalty. Závěrečný stav utkání jsme už jenom korigovali na 14:21.

 

Zůstali jsme tedy v konečném pořadí až šestí. Nutné je podotknout, že v tomto zápasu opravdu vyhrál ten lepší, ten, kdo byl schopen častěji vstřelit míč do obroučky a tolik nefaulovat. Přece jenom sedm penalt za 35 minut je opravdu hodně. Na druhou stranu jsme hráli celkově hezčí a týmovější korfbal. Hráči nechali na hřišti vše i přes obrovskou únavu. Za to jim moc děkujeme!