U17: Jiný pohled na velikonoční dávku korfbalu

Korfbal o Velikonocích. Zhodnocení hlavního trenéra U17 Jakuba Máši a pohled na U19 Annou Literovou a Lukášem Mackem.

Zhodnocení hlavního trenéra Jakuba Máši:
Přes dlouhou nejistotu konečného programu nám místní klub KV Drachten opět připravil vynikající podmínky pro úspěšné uspořádání dalšího soustředění U17. Každý den jsme měli možnost hrát prodloužený zápas proti místním týmům, a tak jsme měli možnost vyzkoušet všechny hráče, kteří se dostali do této fáze přípravy. Velmi poučná nejen pro reprezentanty, ale i pro nás trenéry, byla účast zkušeného trenéra Wima Bakkera. Ten trpělivě napravoval nedostatky, a teď už bude záležet jen na každém, zda si cenné rady vezmou za své, a budou nadále pracovat na zlepšení. Samozřejmě přišlo i na nácvik herních situací a bylo zajímavé, jak je hráči zapojují do zápasů. Každý zápas byl lepší a lepší. To potvrdili i místní diváci, kteří viděli náš výběr už před rokem. Z reprezentantů opadal respekt ze soupeře a předváděli často velmi pěkné souhry, které bohužel ne vždy končily košem. V závěru nám Wim pomohl vybrat i nejlepší hráče, kteří postoupili do další fáze turnaje. Ti už se v menším počtu budou připravovat na závěrečný turnaj v Holandsku. Byli bychom rádi, když bychom navázali na pěkný úspěch reprezentační U19. Pro většinu to však bude premiéra na takto velkém turnaji. Téměř všichni budou moci hrát ještě i v roce 2018, kde by tito hráči mohli mít svůj vrchol.

 

Čtyři z našich reprezentantů také tvořili i tým u19. Martin Jiřička z Českých Budějovic, Lukáš Macek ze Šenova, Anna Literová z Kolína a na poslední hrací den i Sára Sahatciu. Co si z této akce odnesli, referují Lukáš Macek a Anna Literová.

Lukáš: MS U19 bylo pro mě zatím největším a nejkrásnějším korfbalovým zážitkem. Byl jsem překvapený, že jsem byl vybrán mezi osmičku šťastlivců, kteří mohli jet reprezentovat ČR. Byl jsem příjemně překvapen také tím, kolik hracích minut jsem od trenérů dostal. Nejlépe se mi hrálo proti hráčům Hong-Kongu, kdy jsem odehrál celý zápas, protože jsou to malí a běhaví hráči. Tedy typově stejní hráči jako já. Nejhůře, asi podle očekávání, proti Holanďanům, kde jsem rovněž odehrál celý zápas. Nejhorší pro mě byl jednoznačně útok. Prosadit se proti tak skvělým hráčům bylo opravdu náročné, i postavit jednoduchou věc jako je asistent, bylo nesmírně obtížné. Přestože nakonec bereme pomyslnou bramborovou medaili, bylo to krásné MS, ze kterého jsem si odnesl spoustu zkušeností, a 4. místo je úspěch.

Anička: Pro nás mladší to byla první příležitost si zahrát proti hráčům z jiných zemí a získat tak cenné zkušenosti. Velmi příjemné bylo hrát v hale plné fanoušků, z nichž velká část podporovala právě nás. A i když jsme ze zápasu s Belgií nevyšli jako vítězové, byli jsme se svým výkonem spokojeni. Zápas s Holandskem byl podle mého nejpřínosnějším zápasem celého šampionátu. Hráli jsme pod obrovským tlakem, což nás nutilo vyvíjet mnohem větší úsilí, abychom se mohli uvolnit na střelu či na nahrávku. A téměř každá naše chyba byla potrestaná košem. Ačkoli jsme nakonec nedosáhli na medaili, myslím, že se čtvrtým místem můžeme být spokojeni, protože jsme podali skvělý výkon a celý šampionát si užili.


Komentáře

komentáře Disqus